Praktické tipy pro cestování s obytným vozem po Maroku

Chystáte se poprvé cestovat do Maroka s obytným vozem? Tak si tohle určitě přečtěte, sepsali jsme všechno důležité, co potřebujete vědět.

Po Maroku cestujeme obytným vozem od 13. 2. 2020. Naše cesta trvala přes měsíc a zvolili jsme si směr ze severu, tj. kolem pobřeží, na jih, a když jsme se vraceli po vnitrozemí zpět.

 

Je možné nocovat kdekoli, nebo raději v kempu?

To rozhodnutí je na vás. Všeobecně se nesmí spát na divoko zejména na severu. Pokud vás policie najde, doprovodí vás do kempu a řekne, že to není bezpečné. Zejména na severu, kde je velká zalidněnost, spací místa na divoko kontrolují. V Maroku jsou i místa na spaní, která někdo hlídá, takzvaná hlídaná parkoviště, kde můžete přespat bez služeb. Platí se za parkování a přespání v rozmezí od 15 do 30 dirhamů, což je 40–75 Kč/noc.

Kempy jsme na začátku volili z několika důvodů: neznali jsme zemi, pak nás neustále někdo s něčím „nabízel“ – ve smyslu různých nabídek na nákup čehokoliv, klidně zaklepou ráno na dveře i v kempech. My jsme preferovali klid.

Místa na severu často kontroluje policie a v několika případech, kdy jsme chtěli stát na divoko, tak jsme tam vůbec nemohli dojet kvůli špatné silnici. Využíváme aplikaci Park4night a hodně taky závisí, s jakým autem – obytným vozem cestujete. Na severu se nám dost často stávalo, že silnice nebo její část zmizela, takže jsme to nakonec kombinovali s kempy a pak v některých částech u moře už jsme spali i na divoko. Dalším důvodem, proč jsme volili ze začátku kempy, je i to, že jsme nevěděli, jak je to s bezpečností. Pak se kolem obytného vozu motají děti a často požadují bonbony nebo dirhamy – někdy je to v klidu, ale někdy jsou dost dotěrné.

Na severu jsme měli pocit, že jsou místní obyvatelé všude, nikde nebyl klid. Buď se objevují pod stromy, nebo chodí často po silnicích a stopují. To je systém dopravy tady. Děti rozvážejí školní autobusy a je tady hodně sdílených taxíků, kde se podělíte s ostatními o cestovné.

 

Jak vypadají kempy v Maroku?

Většinou horší standard sanitárních zařízení. Teplá voda je někdy za příplatek. Kempy u pobřeží můžou mít i slanou vodu ve sprše. Elektřina je taky za příplatek. Toalety jsou většinou kombinované evropské a turecké. Wi-Fi měly skoro všechny kempy. Některé kempy byly více a některé méně udržované. Cenové rozmezí 3 € až 13 € / noc – pouze přespání bez elektřiny.

 

Je lépe jezdit jen kolem pobřeží, nebo lze jet i na východ do pouště?

Myslíme, že můžete kamkoliv. Naše trasa vedla ze severu na jih, takže po pobřeží dolů, a vraceli jsme se vnitrozemím zpět. Podobně nastavenou trasu doporučujeme, protože každá lokalita má svá specifika, čím je zajímavá, a je škoda o to přijít. Jsou oblasti s výrobou bot nebo obchody se šafránem nebo někde můžete hledat trilobity, minerály či města, kde se můžete pokochat ruční výrobou koberců.

 

Co lidé v Maroku, jak se chovají k cestovatelům?

Maročané jsou všeobecně hodně komunikativní, přátelští a kontaktní. Hlavně máme zkušenost, že jsou dobří obchodníci, něco vám skoro vždy nabídnou, třeba že vám umyjí auto, na parkovištích vám nabízejí hlídání auta, u pláže vám prodají čerstvě ulovenou rybu, svezou vás loďkou nebo si můžete koupit mušle atd. V jiných lokalitách se vás ptají, odkud jste, a třeba vás i přivítají v zemi. Někde se nám ani nechtělo vystupovat, protože k vám hned běží a chtějí něco prodat. Jako turisté jste hned vidět, tudíž zdroj příjmu, možnost, že něco prodají. Způsoby chování se podle lokalit liší. Někde nabízejí hodně a někde jsou zdvořilí, jakmile se na ně podíváte, hned vám něco nabídnou nebo vás pozvou na čaj do obchodu, kde posléze nabízejí své zboží. U některého zboží můžete vyjednávat, u jiného ne. Obecně v prodejnách či restauracích, kde jsou stanovené ceny, ne, ani u ovoce a zeleniny, ale na trhu, třeba u oblečení, šperků, koberců či koření, ano.

 

Komunikace a domluva

Lidi jsou moc milí a snaží se dorozumět. Lépe nám vyhovoval jih země – od Tiznitu směrem na jih. Tam už tolik nenabízeli, byli zdvořilí. Teď jsme skoro měsíc na Sahaře, a pokud jde o lidi, je to v pohodě. Jelikož neumíme francouzsky a s angličtinou je to tady slabé, tak by se nám rozhodně hodily základy francouzštiny. Jinak pro dorozumívání používáme obrázky nebo Google překladač.

 

Je v Maroku bezpečno?

Pokud jde o bezpečnost v Maroku, ano – považujeme ho za bezpečnou zemi. Policie je hodně viditelná, často hlídají vjezdy a výjezdy do měst či vesnic, kde musíte zastavit nebo aspoň zpomalit, a policisté vám mávnou, zda můžete jet dál. Ve větších městech, hlavně v dopravní špičce, stojí na každém kruhovém objezdu a hlídají provoz. Ve větších městech si dávejte pozor a nenechávejte v zaparkovaném aute viditelné cennosti, je to stejné jako všude ve světě.

 

Můžu jet i s dětmi do Maroka?

Ano, je to bezpečné i pro děti. Viděli jsme spoustu rodin s dětmi v kempech.

 

Maroko je muslimská země, musí žena dodržovat nějaká pravidla? Například šátek přes vlasy…

Maročanky jsou zahaleny, mají šátek nebo burku. Ve větších městech jsou ale i ženy, které jsou oblečené tak, jak je běžné u nás. V hodně turistických městech je to trošku jiné, jsou už na zvyklí. Ženy-turistky se nemusí zahalovat, ale nedoporučujeme kraťasy, upnuté legíny a výstřihy. Navrhujeme si vzít na cestu volné, dlouhé oblečení, spíše kalhoty, krátký rukáv a přes něj tenký svetřík, je to i projev úcty k jejich kultuře. Občas se hodí i šátek na hlavu.

 

Peníze, bankomaty

Ve větších městech jsou bankomaty a lze si z nich bez problémů vybírat peníze. Jenom jednou se nám stalo, že automat nevydal peníze, ale po kontrole účtu to bylo v pořádku, nebyl nám stržen žádný manipulační poplatek. Na trzích a v malých obchodech je potřeba mít hotovost. V supermarketech (Carrefour nebo Marjane) a na benzínkách jsme platili bez problémů Visa kartou. Určitě s sebou mějte vždy nějakou hotovost. V některých obchodech lze po domluvě platit i v eurech. Kurz byl 26 Kč (1 euro) = 10 MAD. Dobré kurzy najdete i v bankách, kde po vás ale budou požadovat pasy. Využít můžete i Western Union, ale kurz není tak výhodný.

 

Dopravní pravidla a silniční provoz

Doprava vám bude, hlavně tedy ve větších městech, připadat velmi chaotická, a to zejména na kruhových objezdech. Lidé často vstupují do vozovky. A ve větších městech se auta mačkají před vás.

Podobně jako v Evropě. Na dálnici maximální rychlost 120 km/h, mimo obec 100 km/h, obytné vozy a vozidla s přívěsem 80 km/h, před městy a ve městě 40 km/h nebo 60 km/h. Dávejte pozor na tabule, kde je uvedena povolená rychlost. Je potřeba si dávat pozor na dodržování rychlosti, velice často ji měří laserový pistolí. U kruhových objezdů si dávejte pozor na stopky, často tam je policie, která na toto dohlíží (nedodržení se pokutuje 400 MAD = 40 eur).

Nedoporučujeme jezdit za tmy. V noci můžete potkat neosvětlené chodce, na kole nebo i špatně osvětlená vozidla. Často narazíte na zvířata nebo stáda ovcí na silnici. Můžou tam i spát. Alkohol je zakázán. Při vjezdu a výjezdu z obce jsou hlídky.

Uplácet nebo vyjednávat zde nemůžete, policie při jednání s vámi pořizuje videozáznam.

 

Focení a videozáznam

Na turistických místech jsou zvyklí, že se fotí. V menších městech nebo na tržnicích je vždy dobré se zeptat, zda můžete fotit. Nikdy nefoťte policii nebo nějaké oficiální příslušníky – vojáky, ochranky nebo veřejné budovy, banky atd.

Let a dovoz dronu je v Maroku přisně zakázán. 

 

Internet a datové připojení nebo telefonování v Maroku

Maroko není zahrnuto do evropského roamingu, takže jsou poplatky jak za telefonování, tak i za internet extrémně vysoké. Doporučujeme si ještě při odletu či odjezdu na trajektu vypnout datový roaming. V Maroku si po příjezdu na letišti nebo v trafice/obchodě si hned kupte SIM kartu Maroc Telecom. Maroc Telecom má nejlepší pokrytí a rychlost. Ceny oproti konkurenci (Orange, Inwi) se neliší. 1 GB stojí 10 MAD (1 € či 26 Kč). Nabíjecí kupony se dají koupit ve všech obchodech s potravinami. Prodávají se v hodnotách 10, 20, 30, 50 MAD. Nabijí se tím, že pošlete SMS na číslo 555 s kódem kuponu a na konci přidáte *3 (to je kód, že chcete nabít data, *4 je kód pro mezinárodní hovory).

 

Plyn v Maroku

Vlastní lahve vám nikde nenaplní, plníren je v Maroku jenom par (v Marakeši je snad jediná oficiální o který víme). Musíte si koupit jejich – marokánské lahve (120 MAD). Plyn prodávají skoro na každém rohu, třeba v potravinách. Prodávají malé (5 kg) i velké lahve plynu (11 kg – cca. 45 MAD-samotná 11 kg lahev cca. 85 MAD). Připojení marokánské lahve není problém. Závit je sice trochu kratší, ale jde přišroubovat, případně přidejte ještě jednu těsnicí gumičku.

 

Jakou mají kuchyň?

Marocká kuchyně je kořeněnější a o trochu pálivější, než jsme zvyklí. Nejrozšířenější národní jídlo je tajine z různých druhů masa (rybí, velbloudí, kuřecí, krůtí atd.) nebo i vegetariánská. Tajine je uzavřena keramická nádoba, která se naplní různými druhy zeleniny a masa. Přidávají k nim pak koření třeba rasel hanout. Celá příprava spočívá v tom, že dají na 1 hodinu nádobu na oheň. Všechno se dohromady zároveň uvaří a ochutí. Hlavně v pátek zde mají zeleninový kuskus. Známé jsou i kafta, což jsou kořeněné kuličky z mletého masa (hovězí nebo skopové) v rajčatové omáčce. Brochette jsou špízy s masem a zeleninou, něco jako u nás ražniči. Jako přílohu k jídlu často nabídnou hranolky. Nejčastější zeleninová příloha je marocký salát (rajčatové kostičky, paprika, cibule, koriandr). Nejrozšířenějším druhem masa je krůtí nebo slepičí. Vepřové maso zde nehledejte, v muslimské víře je zakázané i všechno, co se z něj vyrábí, jako jsou paštiky, šunky atd.

Co nám chutnalo?

Například berberská vaječná omeleta nebo kafé „nous nous“, což je něco jako naše latté. Ke všemu vám nabízejí marocký čaj s mátou a cukrem. Je tak silný, že se bez cukru skoro nedá pít. Chutnala nám i jejich zeleninová polévka harira s fazolemi a čočkou.
Berberská pizza je jiná pizza, než jsme zvyklý u nás. Je to zavřená pizza jako Calzone. Uvnitř je na malé kousky nakrájená zelenina, kousky namletého masa a koření.
Marocký chléb – je to spíše jako placka různých velikostí, v Maroku nemají žádný výběr tmavého pečiva. Hlavně prodávají kulatý pita chléb nebo občas i bagety. Oblíbené jsou různé druhy oliv – jsou krásně naaranžované a někdy i pěkně pálivé.

Obecně doporučení pro restaurace: jezte spíše tam, kde jí místní, protože je to chutnější, vetší porce a levnější. Jednou jsme jedli v turistické oblasti a moc jsme toho litovali.

 

Obchody s potravinami

Velkých supermarketů tady moc není, najdete je pouze ve velkých městech, jde o řetězce Marjane nebo Carrefour. V Maroku je silná vazba na Francii, a tak v supermarketech najdete hodně francouzských výrobků. Podobný sortiment jako byl i u nás. Méně šunky, paštik. Tvrdý sýr se tady skoro nedá najít. Prodej v menších městech či vesnicích probíhá převážně v malých prodejnách, kde mají základní potraviny. Kdo zde hledá kefír, tak zde se jmenuje Rajib.

 

Hygiena

Hygiena je jiná, než na jakou jste zvyklí u nás, ale na druhou stranu, i když jsme jedli na ulicích, všude to bylo v pořádku, neměli jsme žádné střevní potíže a všude nám moc chutnalo. Je nutné si často mýt ruce.

 

Očkování

Marocké zdravotnictví ve srovnání se zbytkem Afriky na poměrně vysoké úrovni proto jsme se nenechali očkovat. Na internetu jsme se dočetli, že každý návštěvník Maroka by měl zvážit očkování proti žloutence typu A + B a břišnímu tyfu.

 

Alkohol

Muslimská víra alkohol zakazuje, ale dá se koupit ve specializovaných obchodech (googlujte slovo Liquor Store). Najdete ho i v některém v Carrefouru, ale je oddělený v jiné místnosti, než je zbytek prodejny. Můžete se zeptat i v hotelu, tam se taky prodává alkohol. Ceny jsou vyšší, takže doporučujeme si v obytnému vozu přivézt nějaký alkohol z Evropy, množství je oficiálně omezené, ale celníci na vstupu množství dovozeného alkoholu nekontrolují. Potkali jsme spousty Francouzů a Němců, kteří měli s sebou velké zásoby.

 

Pitná voda

Nepijte nepřevařenou vodu z jejich zdrojů. Naplnit vodu do obytného vozu není problém, je zde spousta veřejných studen. Doplnit vodu lze i na některých benzinkách. (Pro vyhledávání vody doporučujeme aplikaci Park4night nebo Mapy.cz). My jsme plnili hlavně v kempech. Pitnou vodu si doporučujeme nakoupit v 5 litrových barelech v obchodech.

 

Navigace

Palubní navigace značky Garmin, kterou máme, nám v Maroku nefungovala. Google navigace taky nefunguje. Tak jsme začali používat aplikaci WAZE, která je skvělá a funguje. Alternativně funguje i navigace od Mapy.cz

 

Domácí mazlíci

Psa nemáme, ale podle informací potřebujete evropský psí pas, elektronický čip, očkování proti vzteklině v platné lhůtě a veterinární potvrzení ne starší 10 dnů, že pes netrpí žádnou nemocí. Co se ještě požaduje, je potřeba si aktuálně zjistit při konkrétní cestě.

 

Pojištění vozidla

Musíte mít platnou zelenou kartu, kde Maroko není přeškrtnuté, nebo po přejezdu můžete uzavřít pojištění v Maroku u místní pojišťovny. Ověřte si vždy, zda se pojištění vztahuje na Maroko. Některé pojišťovny v Čechách ho neposkytují.

 

Trajekty aneb jak se do Maroka nejlépe dostat

Trajekty jedou z Janova (Itálie), Sete (Francie) nebo z Barcelony, Alemerii, Malagy, Algecirasu a Tarify (Španělsko). Společnosti, které provozují trajekty jsou Trasmediterranea, Balearia, GNV, FRS, Grimaldi Lines, Intershipping,. Protože jsme chtěli projet Španělsko, jeli jsme z Algezirasu do Tanger Medu. To je jeden z nejkratších přejezdů, který trvá cca 2 hodiny a stojí 200 eur tam a zpět pro 2 osoby a 7 metrů dlouhý obytný vůz. Nebylo nutné dopředu objednávat lístek. Odjezd byl hned další den. V letní sezoně doporučujeme si jízdenky na trajekt zarezervovat dopředu.

 

Pohonné hmoty

Jsou všude dostupné a benzinová síť je rozšířená, prodává se benzin i nafta. LPG se neprodává. Ceny jsou o 20 % nižší než u nás. V odlehlejších místech jsou i soukromí prodejci pohonných hmot, kde si můžete koupit benzin v PET lahvích.

 

Elektřina

Zásuvky jsou evropské. Proud je stejné jako u nás 220 voltů. Ale ne všude je stabilní proud. V některých kempech byl kolísavý proud, protože byl produkován generátorem na výrobu elektřinu. Pozor na to!

 

Čas v Maroku

V zimě je stejný čas jako v Evropě. V Maroku není letní čas, takže po časovém posunu je čas v Maroku oproti Česku -1 hodina. V období ramadánu (trvá 30 dnů) se v Maroku opět mění čas, tudíž vznikne oproti Česku rozdíl i dvě hodiny.

 

Vízum

Vízum se nemusí extra vyřizovat. Evropané můžou po vstupu zůstat 90 dnů. Pokud potřebujete vízum prodloužit, obraťte se na českou ambasádu v Rabatu:
https://www.mzv.cz/rabat/cz/o_velvyslanectvi/kontaktni_informace/velvyslanectvi_rabat.html

 

Jazyk

Mluví se především arabsky. Druhým nejrozšířenějším jazykem je francouzština. Tabule a značení jsou většinou také ve francouzštině. Anglicky a německy se lze občas domluvit. Doporučujeme si nainstalovat aplikaci Google Translator a stáhnout si češtinu a arabštinu do mobilu.

 

Přejeme všem šťastnou cestu a hodně zážitku!

 

Chybí vám nějaká informace, máte ještě nějaký dotaz? Napište nám.

Podívejte se na naše fotky z Maroka

 

 

 

2 komentáře u „Praktické tipy pro cestování s obytným vozem po Maroku

    1. admin Autor příspěvku

      Dobrý den, ano je to možné. Kamkoliv přijedete do turistické oblasti, hned vám budou nabízet průvodcovství. Pokud budete v hotelu, poradí vám a většinou mají kontakty na průvodce. Podobně je tomu i v kempech na Sahaře hned vám domluví výlet do pouště atd.Surfařské střediska poskytují výuky i pro děti a mají i vybavení. průvodce jsme ani nevyužili, ale rozhodně jich na místě najdete dost.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *